Každý další poslech přinášel nové zážitky. I přes dlouhé songy a množství hudebních motivů album nezní přeplácaně a nečitelně. Vše má své místo a kapela šikovně pracuje s melodiemi a atmosférou. Forgotten Silence nezůstávají na jednom místě. Tohle je velká paráda.
FORGOTTEN SILENCE.
Nevím jak na vás, ale na mne tato dvouslovná zaklínací formulka funguje spolehlivě. Pánové a dámo, smekám pomyslný klobouk. Podařilo se vám stvořit skutečně mimořádné dílo s absencí slabých míst, kde je i po desítkách poslechů stále co objevovat.
Za překvapivý vrchol alba však přesto označím závěrečný kousek, který nás od úvodních samplů přenáší někam do dob „Protection“ od MASSIVE ATTACK. Lehce metalizovaný trip-hop v podání FS zní velmi věrně a věrohodně, jako by poslední tři dekády nedělali nic jiného.
Skladby / Songs
MARTY: key
KRUSTY: bass
FRITSCHE: gtr
ČEPA: drs
CHYMUS: voc
„Kterou barvu máš nejraději? Je neonově růžová dostatečně atraktivní, aby sis jí všimnul a koupil si mne? Lákám tě růžově? Už se ti zdá sen? Právě sníš? Sníš o tom, že se v bílém prádle procházím tvým večerním bytem a za okny bliká letiště? Zvolíš ON nebo OFF? Nebo raději RESET? Stanu se tvojí modlou, které se nikdy nenabažíš?“
MARTY: key
KRUSTY: bass, voc
FRITSCHE: gtr
ČEPA: drs
CHYMUS: voc
RDKPL: noises
Večer se zaskřípáním otevírám staré dveře na balkon a vychutnávám si tichou noční cigaretu. Dým je zřetelný ještě pár centimetrů od žhnoucího popela cigarety, ale potom odlétá do výšky k těm jiskřivým hvězdám. A já jen hádám, ke které planetě alespoň jedna molekula nikotinového dýmu dospěje. Budu tam daleko cestovat s ní. Z balkonu až na konec fialové noci. Vím, že se sem mohu kdykoliv vrátit a nebudu se nudit. A zlaté hvězdy tam daleko jsou mým spiklencem.
ANDREA: voc, voices
MARTY: key
KRUSTY: bass, voc
FRITSCHE: gtr
ČEPA: drs
CHYMUS: voc
RDKPL: noises
MEDVĚD: gtr
Z nebe se spustilo ocelové lano a stočilo se do smyčky vedle mne. Nedohlédla jsem nad hlavou na jeho konec. Zvedalo se do šedé tmy a vítr ho rozvibrovával do naléhavého pískotu nekonečna. Mezi zuby skřípe magnetický prach, ta známá hořká chuť mi umrtví rty. Tam nahoře je jiný svět a plocha nespojitosti už je na mé tváři. Nemůžu zavřít oči, nemůžu se pohnout. A prázdné ruce Ti nahání strach, když v linii siločar drolím se v prach.
MARTY: key
KRUSTY: bass
ONEHALPH: programming
Tak mi řekni, co můžu udělat. Co můžu udělat jinak. Stejně… nebo naopak. Jedna a jedna už se nesčítají. Tady už neplatí nic. Nic, co ještě včera stálo za pozornost. A tam? Tam za těmi dveřmi… je tam jiný vzduch? A nebojíš se? Nebojíš se těch světel? Přestáváš se ptát… co můžu udělat jinak? Teď, nebo příště… Nebo už nikdy….?
Kapela / Band
Zjednodušeně řečeno jde o syntézu nebo neustálý dialog mezi zemitějšími metalovými kořeny (death/thrash/doom ve své avantgardnější, techničtější, a přitom melodické podobě) a jazzrockovými či progmetalovými výlety a eskapádami na straně druhé. Pro FS je navíc typické, že mají prakticky neomezenou schopnost absorbovat do sebe libovolný nemetalový styl, aniž by to působilo nepatřičně.
„Vemork Konstrukt“ není únikovou deskou, baví, bolí, dojímá, nutí k zamyšlení i přemýšlení. Snad až obtěžuje mírou invence či hudebními flashbacky. Přináší též neklid a pochybnosti, nikoli však lacinou relativizaci. Věřím, že právě tak to kapela chtěla. Proto se jí i nadále bude dostávat hlavně podpory, nikoli masovější pozornosti. Všichni víme, co je cennější.
Forgotten Silence jdou kupředu, neohlížejí se ani do minulosti, a ani nehodlají předjímat (svou) budoucnost. “Vemork Konstrukt” je svým způsobem dystopie – anebo se v tomto odosobněném světě nacházíme právě teď? Ať je to jak chce, tahle deska žije svým vlastním životem a představuje další zastavení na cestě tohoto proměnlivého a neustále se vyvíjejícího se uskupení, které nikdy nepodkročilo vysoko nastavenou kvalitativní laťku.